ZŠ a MŠ Dolany 

Přemyslovci v podání pana Libora Marka zavítali do Dolan

Autor: administrator <m.dryjova(at)skoladolany.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 26. 11. 2018

S panem Liborem Markem spolupracujeme již několik let. Jeho besedy, pořady i výlety jsou vždy profesionálně připravené, dětem srozumitelné, přiměřené dané věkové skupině a díky tomu, že si vždy mezi posluchači vybírá pomocníky, kteří si mohou vyzkoušet dobové kostýmy, zbraně a další rekvizity, vzbuzuje jejich zájem o dějiny.



Tentokrát jsme s panem Markem zamířili do doby Přemyslovců. A kde začít jinde než u zakladatele rodu - Přemysla Oráče, od kterého jsme se nenásilnou formou přenesli na vládu posledních Přemyslovců. Začali jsme Přemyslem Otakarem I., který získal Zlatou bulu sicilskou, pokračovali přes vládu Václava I., který byl vášnivým lovcem, a právě na lovu si vypíchl jedno oko, dozvěděli jsme se i mnoho zajímavostí ze života jeho syna Přemysla Otakara II., který si po bitvě u Kressenbrunnu vysloužil přezdívku železný a zlatý. Kromě toho, že byl velkým bojovníkem, mocným středoevropským panovníkem a astrologem, založil Klatovy a další města,  například Domažlice a Tachov, a nechal vystavět hrad Houska. Zemřel 26.8.1278 v bitvě na Moravském poli a trvalo 18 let, než jeho ostatky byly pohřbeny v Anežském klášteře. Jeho syn  Václav II., se jevil jako člověk méně energický, byl slabší tělesné konstituce, nervově labilní, což se projevovalo panickým odporem ke kočkám a strachem z bouřek. Zajímavostí určitě je, že během deseti let manželství s Gutou Habsburskou se jim narodilo deset dětí. Václav II. nechal razit pražský groš, kterým se platilo po celé Evropě více než 2 a půl století.  Putování za největšími Přemyslovci jsme zakončili Václavem III. , který byl zavražděn v Olomouci.  Ale kdo zavraždil posledního z Přemyslovců? Jak tvrdí pan Marek, je to stále velká záhada středověku.

Beseda byla, jak se někteří z žáků vyjádřili, super. Pan Marek nejen poutavě vyprávěl, ale díky rekvizitám, které si s sebou přivezl, vtáhl do děje většinu posluchačů. Kdo by si nechtěl nasadit přilbu, brnění, starodávný čepec, prohlédnout si groš, potěžkat meč, zahrát si na vládce, nasadit si zlatou korunu nebo metat kostky? Téměř hodinu a půl dokázal udržet pozornost a zájem dětí, které se, jak jsem usoudila z jejich reakcí,  těší na další setkání.