Těch pár vloček, co u nás spadlo, by naši touhu po řádění na sněhu neuspokojilo, proto jsme se museli vydat výš.

A nejbližší možnost pořádného množství sněhu nabídla Železná Ruda. Nadšení z výletu jsme okořenili cestou vlakem a jízdou jedním z nejdelších železničních tunelů u nás.

Z vlaku jsme vystoupili až na konečné, abychom se co nejvíce přiblížili sjezdovce Samoty, v jejíž blízkosti jsme si vyhlédli louku, na které se dalo jezdit. Za dopravní prostředky jsme měli boby, lopaty (někdo i lžíce), pekáče i pytle. 

se uskuteční ve čtvrtek 5. února 2015 od 13 do 16 hodin

v budově ZŠ. 

Zákonní zástupci si přinesou doklad totožnosti a rodný list dítěte.

Stalo se u nás již tradicí, že se prvňáci v říjnu vrací do školky. Školku by za školu vyměnit nechtěli, ale rádi se jdou podívat na návštěvu a ukázat svým maličkým kamarádům, co už se všechno naučili.

Aby dokázali, že už jsou opravdu zkušení školáci, přečetli ve školce rovnou celý článek. Jsou to šikulové a jde jim to báječně. Dobře také vědí, že se při čtení musí dávat pozor a zkoušeli, jestli už to dovedou i školkáčci. Ti se nenechali zahanbit a hláskovaná slova hbitě rozeznali. 

Přestože školní rok sotva začal, my už jsme se vydali na výlet. Jeli jsme do Plzně a do pravěku zároveň.

Nabídka Západočeského muzea v Plzni byla neodolatelná a pro 4. a 5. ročník jako ulitá. Neváhali jsme ani chvilku a výlet naplánovali.

Ačkoliv jsme museli vstávat velmi brzy, vyskočili jsme z postelí jako rybky. V půl sedmé jsme totiž měli sraz v Klatovech na nádraží. Cesta vlakem utekla jako nic. Z hlavního nádraží je to k muzeu pár kroků. Než jsme otevřeli tajemné dveře, posilnili jsme se svačinkami od maminek. A pak jsme skočili do pravěku rovnýma nohama.

V pátek se v areálu u koupaliště v Dolanech uskutečnilo klání mladých sportovců v atletice. Sešla se téměř sedmdesátka borců a dočkali jsme se několika překvapivých výkonů.

Pro mladé nadějné talenty jsme nemuseli chodit nijak daleko. My školáci jsme se domluvili s maličkými kamarády ze školky a pak už jsme jen číhali na správné počasí.

Prázdniny utekly jako voda,  a my jsme se opět sešli ve školních lavicích. Tentokrát v rekordním počtu.

Tolik dětí v naší škole snad ještě nebylo. Bez jednoho jediného je nás celá padesátka. Hlavní podíl na tak vysokém čísle mají prvňáci, kteří svým počtem trhají hned další rekord.

Osmnáct kluků a děvčátek se sešlo letos 1. září v první třídě. Mají ji celou sami pro sebe. Do práce se vrhli rovnýma nohama. Už se naučili číst samohlásky AEIOU a připravují se na další čtení, v matematice napočítají do pěti a tato čísla umí mezi sebou i porovnat.

a dovolené a těšíme se na shledanou 1. září.

V posledním týdnu školy jsme ještě zvládli dva výlety. To už jsme se ale rozdělili.

Zásluhou pana starosty Zemana a Obecního úřadu Dolany se dostaneme na více výletů než je obvyklé na jiných školách. Máme totiž k dispozici obecní mikrobus i s řidičem a to zcela bezplatně. Ještě jednou mockrát děkujeme. 

Nabídku jsme využili a nechali jsme se vyvézt s prvňáky a druháky na Vydru a s třetím ročníkem do Sušice.

Letos už jsme si toho tolik užili a stále nemáme dost a jedeme dál. Tentokrát ale z úplně jiného soudku.

Nejeli jsme nikam na výlet, ale paní učitelky přijely za námi. Společně jsme měli v plánu hned několik zážitků.

Ačkoliv byla neděle, sešli jsme se ve škole. Nejprve jsme rodičům zahráli pohádku Taneček přes dvě pekla. Úspěch byl obrovský a podle toho vypadal i potlesk. Pak jsme se ale začali chystat na boj.