Letos už jsme si toho tolik užili a stále nemáme dost a jedeme dál. Tentokrát ale z úplně jiného soudku.

Nejeli jsme nikam na výlet, ale paní učitelky přijely za námi. Společně jsme měli v plánu hned několik zážitků.

Ačkoliv byla neděle, sešli jsme se ve škole. Nejprve jsme rodičům zahráli pohádku Taneček přes dvě pekla. Úspěch byl obrovský a podle toho vypadal i potlesk. Pak jsme se ale začali chystat na boj.

Boj to byl téměř otcovražedný. Vyzvali jsme totiž rodiče na turnaj ve vybíjené. Dvě družstva, která se v plné síle proti sobě postavila, sice nejprve vypadala jako značně nevyrovnaná a každý byl očekával, že rodiče budou v obrovské přesile. Nebylo to ale zdaleka tak jednoznačné.

Nejprve se proti svým rodičům postavili prvňáci a druháci. Míč létal vzduchem s obrovskou razancí a první vybitý na sebe nenechal dlouho čekat. Brzy jsme se však rozkoukali a v královské vybíjené rodiče s náskokem porazili.

Třeťáky už čekalo utkání v klasické vybíjené. Útočnost a nasazení byly ve shodném tempu. Zápas byl však ukončen jako nerozhodný, protože rodiče byli o trochu odolnější. Na nejstarší už byli tatínkové a maminky úplně rozcvičení, takže jim dali pořádně zabrat a v závěru jsme bohužel museli uznat, že vyhráli. Celkové skóre bylo ale nerozhodné, takže nikdo dlouho nesmutnil.

Vynaložené síly jsme doplnili několika opečenými buřtíky a jak už to tak bývá, brzy zase měli dost energie. Tu jsme postupně uvolňovali při řádění u oblíbených "zlobivých" písniček, které nám umožňují si zaskotačit.

Po deváté hodině jsme se rozloučili s rodiči a přišel nejočekávanější moment celého dne. Šli jsme spát do školy. Třídy jsme si rozdělili na holčičí a klučičí ložnici a začali chystat spaní. Všichni jsme se tak moc těšili, že jsme zalezli do spacáků nečekaně rychle. Protože jsme si ale ještě mohli hrát, stejně rychle jsme z nich vylezli a užili si nabízené hraní dosyta. 

Kolem jedenácté nás paní učitelky pomalu zahnaly a ještě neodbyla půlnoc a my jsme spali. Prý jako andílci.

Ráno jsme si přispali, nemuseli jsme totiž vstávat do školy, tam už jsme byli. Po vyklubání, úklidu a umytí jsme se pustili do snídaně. Čekaly na nás čerstvé rohlíky a sýr. Bylo třeba ještě dokončit úklid a pak už jsme si šli hrát ven.

Po obědě si nás postupně vyzvedávali rodiče a my cítili, že na nás pomalu padá únava ze všech zážitků. Ještěže  jdeme do školy zase až zítra.