Mikulášská nadílka, stejně jako návštěva čertů a anděla, patří k českým tradicím. Každý rok 5. prosince se objevují před našimi dveřmi, aby hodné děti obdarovali pamlsky a ty darebné uhlím a bramborami.

My v dolanské škole jsme v pátek 3. prosince také očekávali návštěvu přímo z horoucího pekla. I když se to od rána ve třídách malými i většími čertíky a anděly hemžilo, obava, že se objeví něco mnohem strašidelnějšího, nás nenechala soustředit se na vyučování. A když se poslední vyučovací hodinu ozvalo hlasité zabouchání na dveře, někteří z nás přímo nadskočili. Ti statečnější srdnatě vykročili za zvukem, ti, kteří neměli úplně čisté svědomí, se raději takticky drželi v pozadí. 

Po otevření dveří nás cesta osvětlená svíčkami dovedla přes školní dvůr do kolny, kde seděla zachumlaná postava, na první pohled čertice v letech, která už něco pamatuje, červeno rezavé vlasy jí padaly přes obličej a hlubokým hlasem se nás ptala, proč ji budíme, a co vlastně od ní chceme. Po ujištění paní učitelek, že opravdu nikdo tak moc nezlobil, aby byl za trest odnesen do pekla, jsme všichni dostali balíček s ovocem i sladkostmi, do kterých se někteří hned s chutí pustili.

Ve škole vše dopadlo dobře, doufejme, že šťastný konec bude mít i návštěva Mikuláše a čertů u nás doma.