Jako každý rok i letos jsme se se školní družinou vydali zamknout studánku na Komošíně.
Procházeli jsme lesem, kde listnaté stromy hýřily různými barvami a teplota vzduchu již slibovala blízký nástup zimy. Uzamknout studánku je pro nás hračka, ale uzamknout pusu? Nadlidský výkon. Snad právě díky tomu jsme v lese nepotkali ani jedno zvířátko.
U studánky jsme zarecitovali báseň J. V. Sládka Znám křišťálovou studánku a při zamykání každý z nás vyslovil studánce nějaké přání. Kolem ní jsme potom z přírodnin vytvářeli různé obrazce.
Příroda už se pomalu ukládá k odpočinku, ale my nic takového nechystáme. Doufáme, že se brzy objeví sníh a to potom začnou ty pravé radovánky!