Předposlední den ve škole se nesl ve znamení atletických závodů. Počasí nám nepřálo, proto jsme museli závodní pole přesunout do tělocvičny (do sálu kulturního domu v Dolanech).

 Utkali jsme se ve čtyřech disciplinách- skok z místa, člunkový běh, hod medicimbálním míčem a anglický dřep (pro sportovní antitalenty jako jsem já dodávám, že nejprve musíte jít do dřepu, pak následuje opora o ruce, přesun do vzporu, zpět pozice stoj, případně výskok), který nám dal nejvíce zabrat. Byli mezi námi i tací, kteří v daném limitu 1 minuty nezvládli více než 10 těchto „angličáků.“

Na každých závodech je vždy někdo první, někdo druhý a někdo třeba poslední. Tak je to i v životě. Někomu jde všechno jaksi samo, jiný se na zdárný výsledek pořádně nadře. Proto je třeba ke každé činnosti přistupovat s nadšením, dát do ní všechny síly, ale z případné prohry nebo z posledního místa si hlavu nelámat.

Vítězové byli odměněni diplomy a čokoládovými medailemi. A my, kteří jsme nevyhráli, jsme odcházeli s pocitem příjemně stráveného dopoledne.