Se závěrem roku se stalo již tradicí několik rituálů. Ani letos jsme je nevynechali

U nás ve škole je zvykem, že odcházející páťáci se rozloučí několika rituály. Sešli jsme se proto v jedné třídě, abychom u toho byli všichni.

Nejprve bylo nutné prvňáky pasovat na mazáky. První rok zvládli bez větších zaváhání, takže si to jistě zaslouží. Kromě toho od září už nebudou ve škole nejmladší. Všichni tedy zaklekli na jedno koleno a páťáci je pasovali ukazovátkem :)

Dalším počinem je předání Žezla vlády nad školou. Tím se stala obří tužka, po jejímž obvodu nechybí podpisy páťáků z předchozích několika let. Odcházející žáci sami vyberou jednoho z řad budoucích páťáků a tomu žezlo slavnostně předají. Tentokrát vybrali Jitušku. Neznamená to ale jen důležitost nejstarších ve škole. S žezlem se předává zejména spoustu povinností, mezi které patří pomoc spolužákům, hlavně těm nejmladším nebo taky paním učitelkám. Ve vlastní třídě s fungováním všech služeb, ve vedlejší například s mazáním tabule. A hlavně ukázat mladším dětem, že jsme všichni kamarádi, což se musí každý z nás trochu učit.

Potom jsme se rozešli do svých tříd, kde jsme obdrželi vysvědčení. Prvňáčci dostali svoje první, plné jedniček. Páťáci to poslední na naší škole, kde už byla nabídka pestřejší :) Přesto si všichni zaslouží pochvalu, protože to hlavní - přátelské chování, snahu a chuť do práce - zvládli všichni výborně.

V páté třídě bylo zakončení roku spojeno s oslavou. Paní učitelka dostala obrovský dort. Ten jsme samozřejmě hned rozkrájeli a ochutnali. Naopak paní učitelka přinesla dětské šampaňské, takže jsme tu dobrotu měli i čím zapít.

Vyvrcholením závěrečného školního dne je poslední zvonění pro páťáky, které se nikdy neobejde bez litrů slz. Pláčou ti nejstarší, že už musí jinam, ale i ti mladší, že jim odchází výborní kamarádi. Paní učitelky nejsou výjimkou. A tak se všichni, kromě těch nejstarších, postaví podél celého schodiště, aby mohli svým kamarádům naposledy zatleskat. Páťáci stojí nahoře, paní učitelka zvoní zvonkem, vyvolává jejich jména a oni se vydávají na poslední cestu z naší školy.

Na všechny tváře se brzy vrátí úsměvy, protože přece začínají prázdniny a my víme, že se za námi již bývalí páťáci přijdou občas podívat.