Dnes jsme se rozdělili na dvě skupiny. Přestože měla každá skupina jiný program, na konci jsme se shodli, že jsme si celý den báječně užili.

První skupinu tvořili prvňáci, druháci a třeťáci. V plánu jsme měli Jablíčkový den.

Začali jsme tím, že jsme si rozdělili zeleninu a ovoce, abychom věděli, na co se máme těšit. Pokračovali jsme mnoha zábavnými úkoly. Skládali jsme rozstříhané básničky a pokoušeli se i o úplně nové. Nevynechali jsme ani pohádky. Také jsme vypočítali několik jablečných příkladů. Nezapomněli jsme ani na ježka. Přestože dobře víme, že ježek si na jablka nepotrpí, tomu nakreslenému jsme jich několik připíchli na bodliny. Zazpívali jsme si písničku a přidali i taneček. Uměli jsme vyprávět o práci na podzim, zejména sklizni ovoce. Trochu nám pomáhala obrázková osnova. Také jsme vyrobili mozaiková jablíčka. Vrcholem dopoledne bylo hodnocení jablíček. Každé mělo nějaké nej - nejzelenější, největší, nejšišatější.

Po obědě jsme pokračovali v družině. Jablíčka jsme vážili a převažovali s pečlivostí lékárníka. Když jsme jablíčka prohlédli a zvážili ze všech stran, udělali jsme z nich voňavou výstavu na chodbě školy. Některá jsme si ale nechali a nakrájeli na plátky, abychom je mohli usušit na křížaly. Po sladkém dni jsme se jen olízli.

Druhou skupinu tvořili čtvrťáci a páťáci. Vyzkoušeli jsme přesun v čase. Konkrétně do doby železné, kdy na našem území žili Keltové. Abychom si to vyzkoušeli na vlastní kůži, vyjeli jsme do Prášil, kde je archeopark - keltské oppidum.

Cesta utekla jako nic. Po vydatné svačině jsme došli na místo. U brány už na nás čekal pan Horák, který má celý archeopark na starosti. Začali jsme v hlavní budově. Po krátkém vyprávění o historii, jsme si celé oppidum prohlédli. Viděli jsme nejen krásné hradby, ale i pevnou strážní věž a několik přístřešků. To nejlepší nás teprve čekalo. Na chvíli jsme se stali Kelty. Nejprve jsme se pustili do jedné z nejdůležitějších činností - rozdělávání ohně. Sekera pro nás byla sice trochu těžká, ale třísky jsme naštípat zvládli. Také jsme se ale přesvědčili, že rozdělat oheň není jen tak. Pak jsme se podívali, kde se dělalo dřevěné uhlí. Pečlivě jsme poslouchali vyprávění o výrobě železa. Dalším úkolem, který jsme dostali, byla výroba mouky. Dostali jsme hrst zrníček a pečlivě jsme je drhli mezi dvěma kameny. Protože to není vůbec snadné, čekání  jsme si krátili trénováním hodu oštěpem a bojem se štíty a meči. Při práci jsme se všichni vystřídali a pěkně zahřáli. Z vyrobené mouky jsme přidáním vody uhnětli těstíčko a z něj placky. Ty jsme pak pekli na ohni. Než se upekly, vyrazili jsme si každý minci. Upečené placky jsme snědli a shodli se na tom, že život v pravěku nebyl žádný med. Návštěva v Prášilech se nám ale natolik líbila, že jsme si slíbili další prohlídku archeoparku o příštích prázdninách s rodiči.

Zítra už budeme sedět v lavicích jako obvykle, ale vůně jablíček a chuť obilných placek v nás ještě chvíli vydrží.